Uvolnění nevyužívaných kapacit

Proč je tohle téma důležité?

Všude v Evropě se v různé míře setkáváme s dlouhodobě nerealizovanými projekty elektráren, které ať už úmyslně (spekulativně), či nezáměrně (např. problémy s financováním) blokují kapacitu pro připojení dalších připravenějších zdrojů. Počet žádostí o připojení přitom stále roste a potřebujeme jej aktivně řešit.

Kolik obnovitelných zdrojů potřebujeme připojit do roku 2030?

Náhled infografiky ke stažení

V Česku nejméně 23 GW výkonu v síti zabírají zasmluvněné, ale nerealizované projekty solárních a větrných elektráren. To sice značí rostoucí zájem o obnovitelné zdroje, ale experti odhadují, že až polovina (tedy 11,5 GW) již schválených žádostí o připojení nebude vůbec realizována. Tím se blokuje kapacita v síti pro připravenější projekty.

Musíme jednak uvolnit blokované kapacity v síti a přesměrovat je k zájemcům, kteří projekty doopravdy zrealizují, a dále do budoucna zamezit účelovým spekulacím s rezervovanými kapacitami.

Cílem je najít nástroj, který uvolní stovky MW až jednotky GW výkonu pro nové obnovitelné zdroje bez nutnosti dalších investic do elektrizační soustavy. Projekty by kapacitu měly buď využívat, nebo o ni přijít.

Naše doporučení

  • Provést audit stávajících smluv o připojení (analyzovat problém)
  • Využít amnestii za opuštění fronty na připojení (pozitivní motivaci) před přijetím restriktivnějších opatření
  • Poté navázat s chystanými nevratnými kaucemi za připojení a doplnit je i do stávajících smluv o připojení
  • Změnit proces připojování k síti (rezervací výkonu), aby upřednostňoval připravenější projekty OZE, viz naše další opatření

Přínos našeho opatření

  • Odhadujeme, že tímto způsobem lze uvolnit až 10 GW rezervovaného výkonu.
  • Posílení distribuční soustavy pro zajištění stejné hodnoty kapacity by stálo přibližně 127 miliard Kč.
  • Kdybychom tuto částku rozpočítali mezi všechna odběrná místa v Česku, připadla by na každé z nich úspora 19 476 Kč.

Jak to chceme udělat

V ČR činí rezervovaný, ale nevyužitý výkon v síti 23 GW, ale podrobnější informace např. o připravenosti či bariérách jednotlivých projektů neznáme. V prvním kroku si proto potřebujeme definovat rozsah problému prostřednictvím auditu stávajících rezervací. S tím souvisí i nutnost vyčíslení nákladů a přínosů jednotlivých opatření, a to zejména amnestie.

Druhým krokem by měla být pozitivní motivace k dobrovolnému uvolnění rezervace kapacit po vzoru Velké Británie a Španělska. Stagnujícím projektům navrhujeme nabídnout amnestii za opuštění fronty na připojení v podobě odpuštění povinnosti k úhradě nákladů na posílení sítě, které již příslušný PDS účelně vynaložil. Distributory doposud vynaložené náklady však budou ze strany ERÚ považovány za uznatelné. Využito by bylo přechodného ustanovení energetického zákona, které by možnost přihlásit se  amnestii časově omezilo (např. na půl roku).

Posledním krokem by pak bylo již schválené zavedení nevratných kaucí do stávajících smluv o připojení jako restriktivnější krok. Držitel rezervace se bude muset rozhodnout, zda si zarezervovanou kapacitu ponechá, přestože v budoucnu bude hrozit riziko, že část poplatku za připojení již nezíská zpět. Pokud toto riziko nebude chtít přijmout, uvolní svou kapacitu jistějším projektům.

Do budoucna bude také klíčové spekulacím s rezervacemi předcházet díky přísnějším vstupním podmínkám připojení k síti. Konkrétní návrhy naleznete u dalšího z našich opatření.

Kdo má opatření na starosti a může ho zavést?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem)

Další opatření