Sdílené připojení k síti (tzv. cable pooling) představuje nástroj, který umožňuje sdílení jednoho přípojného bodu více obnovitelnými zdroji, výkon si přitom rezervují společně, čímž v síti zabírají méně kapacity.

Jaký je závěr modelového příkladu pro české prostředí?

Cable pooling je příležitost, jak s minimálními dodatečnými náklady lépe využít distribuční soustavu pro rozvoj OZE, zejména VTE. Společným připojením FVE a VTE více jak 3x zvýšíme objem vyrobené elektřiny a využití kapacity sítě navýšíme až o 35 %. To vše s minimálním omezováním společné výroby během roku.

Jak funguje připojení nového zdroje ke zdroji již provozovanému?

Jde o situaci, kdy například doplníte již provozovanou fotovoltaiku o novou větrnou elektrárnu či naopak. V praxi toto umožňuje ustanovení 5 odst. 4 vyhlášky o připojení, které stanoví, že výrobnu je možné připojit také prostřednictvím jiné již připojené výrobny. V tomto případě je však nutná změna stávající smlouvy o připojení.

Jak funguje zcela nová instalace společně připojených výroben elektřiny?

Zde se jedná o sdružený projekt více nových zdrojů (typicky VTE a FVE). Je proto nutné podat společnou žádost o připojení pro takto sdružený projekt. Je však nutné, aby žádost o připojení podal pouze jeden subjekt.

Jak funguje cable pooling v Nizozemsku?

Zákon pak tyto zdroje považuje za jedno výrobní zařízení a nemovitou věc. Jednotlivé zdroje přitom může vlastnit stejný subjekt i více různých developerů OZE. Díky zavedení cable poolingu prakticky okamžitě došlo k uvolnění 4 až 6 GW výkonu v síti.

Jak funguje cable pooling v Polsku?

Polsko cable pooling pro dva nebo více obnovitelných zdrojů zavedlo již v říjnu 2023 novelou energetického zákona. Sdílené připojení je v Polsku omezeno pouze na sítě o napětí nad 1 kV a vyšším. Při zavedení cable poolingu experti odhadovali uvolnění výkonu pro OZE v rozmezí 6–10 GW.

Elektřina a peníze

Jak provozovatelé sítí získávají peníze?

Provozovatelé elektrizační soustavy jsou specifické monopolní subjekty, jejichž financování a provoz není řízen tržními principy. Jejich financování závisí převážně na regulovaných platbách, které centrálně určuje Energetický regulační úřad.

Pokaždé, když platíte fakturu za elektřinu, přispíváte tak mimo jiné na provoz a rozvoj elektrizační soustavy. Kromě odměny pro dodavatele elektřiny a ceny samotné komodity (elektřiny), která je určována tržně, jsou totiž součástí faktury také takzvané regulované ceny. Nejvýznamnější z nich je cena za distribuci elektřiny, která u běžných domácností obvykle dosahuje 39 až 44 % celkové roční ceny za elektřinu. U domácnosti s běžnou spotřebou (3 MWh/rok) se tak může jednat řádově až o 10 000 Kč/rok. Přesná hodnota záleží na objemu spotřeby a zvolené distribuční sazbě.

Co všechno je v ceně za distribuci elektřiny zahrnuto?

Vedle již zmiňovaných investic do údržby a rozvoje elektrizační soustavy, které provozovatelé soustav v průběhu let odepisují, jsou v distribučním poplatku zahrnuty také provozní náklady (např. na mzdy) a oprávněný zisk provozovatelů soustav. Jejich poměr byl v předešlých letech zhruba rovnoměrný, v distribučním poplatku tak platíme třetinu za investice, třetinu na provozní náklady a třetinu jako oprávněný zisk provozovatelům.

Co všechno je v ceně za distribuci elektřiny zahrnuto?

Jak velký mohou mít provozovatelé soustav zisk a co ho ovlivňuje?

V roce 2023 dosáhl zisk provozovatelů elektrizační soustavy doposud historického maxima, celkem 17,6 mld. Kč. Tato hodnota každoročně roste, a to ze dvou důvodů. Hodnota oprávněného zisku se totiž počítá jako násobek celkové hodnoty aktiv (tzv. regulační báze aktiv, zkracováno jako RAB) a koeficientu výnosnosti (tzv. WACC), stanoveného Energetickým regulačním úřadem. Čím více tedy provozovatelé sítí investují, tím větší je jejich zisk.

Celková hodnota aktiv (RAB) provozovatelů sítí každoročně roste díky dalším aktivovaným investicím; například v roce 2021 dosahovala 230,7 mld. Kč a do roku 2023 vzrostla na 269,5 mld. Kč. Hodnota koeficientu WACC je určovaná ERÚ na období pěti let v Metodice cenové regulace. Zatím ERÚ tuto hodnotu průběžně zvyšuje; aktuálně platí hodnota WACC až 8,4 %, zatímco v předešlém regulačním období byla jeho hodnota stanovena na 6,5 %.

Jak je odměňována efektivita provozovatelů soustav?

Aktuálně platná pravidla motivují provozovatele elektrizační soustavy v první řadě k maximalizaci investic, a to bez ohledu na jejich efektivitu nebo existenci levnějších alternativ (např. neinvestičních opatření). Čím více provozovatel elektrizační soustavy investuje, tím vyšší bude jeho oprávněný zisk. Naopak za efektivitu a přijetí nákladově efektivnější alternativy podle současných pravidel nijak odměněn nebude.

Situaci mohla zlepšit Metodika cenové regulace ERÚ pro regulační období 2026–2030, která poprvé v historii zavedla motivační programy pro provozovatele elektrizační soustavy. Tyto programy se však nesoustředí na efektivitu, ale převážně na další navyšování investic. Energetický regulační úřad tak potenciál motivačních programů doposud plně nevyužil.

Tento problém není vlastní pouze České republice a upozorňuje na něj i zpráva Evropské agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER). ACER uvádí, že provozovatelé distribučních soustav často preferují kapitálově náročné infrastrukturní projekty (CAPEX) před levnějšími provozními alternativami (OPEX), jako je například lepší monitoring a chytré řízení sítí, což je způsobeno současným nastavením cenové regulace podporující co nejrobustnější investice (CAPEX). Doporučuje proto evropským státům, aby novou tarifní strukturu nastavily s větším důrazem na efektivitu a soustředily se více na provozní náklady (OPEX), vedoucí ke snižování objemu nutných investic.

Kdo píše pravidla, podle kterých se regulované ceny určují?

Základní pravidla cenové regulace jsou uvedena v energetickém zákoně vgesci Ministerstva průmyslu a bchodu. Tato pravidla jsou však velmi obecná a podrobněji je rozvádí Energetický regulační úřad v takzvané Metodice cenové regulace, kterou vydává vždy na období 5 let. Jedná se o nejdůležitější dokument v oblasti cenové regulace, kde jsou obsažena podrobná pravidla pro výpočet distribučního poplatku, včetně stanovení způsobu výpočtu oprávněného zisku. Energetický regulační úřad by v Metodice mohl například stanovit jiný způsob výpočtu oprávněného zisku (např. snížit koeficient WACC) či navázat část plateb na efektivitu provozu soustavy a investic do ní.

Jak se stanovuje konkrétní výše distribučních poplatků?

Konkrétní výše distribučních poplatků bývá Energetickým regulačním úřadem stanovena tzv. cenovými výměry, a to vždy na období jednoho kalendářního roku. Při jeho návrhu musí ERÚ vycházet z pravidel obsažených v Metodice cenové regulace. Návrh cenového výměru ERÚ zveřejňuje vždy nejpozději do konce října předchozího roku, následně ho může veřejnost připomínkovat a na počátku prosince je pak schválena jeho finální verze.

Co je to tarifní struktura a jak souvisí s mými účty za elektřinu?

Ne všichni uživatelé elektrizační soustavy se na platbě distribučních poplatků podílejí stejnou měrou. Cenové výměry obsahují množství distribučních tarifů, které obsahují konkrétní výši distribučního poplatku pro určitou skupinu uživatelů sítě. Ta se liší jednak podle úrovně napěťové hladiny, ke které je uživatel sítě připojen, a také podle typu spotřebičů, které daný uživatel sítě využívá.

Stávající systém tarifní struktury je však velmi zastaralý a jeho historie sahá až do 60. let minulého století. Proto Energetický regulační úřad často hovoří u nutnosti komplexní změny tarifní struktury a jejího přizpůsobení realitě 21. století. Tato změna je plánována na vyšších napěťových hladinách od roku 2027 a na úrovni nízkého napětí (domácností) do konce roku 2030. Lze předpokládat, že o reformě budou v následujících letech probíhat zajímavé diskuse, jak mezi uživatele sítí náklady co nejspravedlivěji rozdělit.

Elektřina a peníze

Kontakt