Dynamické distribuční tarify informují uživatele o kapacitě sítě v době odběru elektřiny, což poskytuje ekonomickou motivaci k úpravě spotřeby, například k ohřevu vody, spínání tepelného čerpadla či nabíjení elektromobilu mimo špičku. Lépe zohledňují, jak svým chováním uživatelé zatěžují síť, protože reagují na její aktuální stav. Pro jejich fungování je nutné využívat chytrý elektroměr, který zaznamenává spotřebu téměř v reálném čase.

Energetický sektor prochází zásadní transformací způsobenou několika klíčovými faktory:
rostoucím využíváním decentralizovaných OZE,
elektrifikací domácností i průmyslu,
digitalizací energetiky
nástupem nových technologií jako jsou elektromobily či tepelná čerpadla a nárustem flexibilní spotřeby elektřiny.
Zrychlování decentralizace energetiky vyvolává nové požadavky na přenos a distribuci elektřiny od výrobce ke spotřebiteli a rozvoj energetické infrastruktury.
Tyto investice se nevyhnutelně propisují do cen elektřinypro domácnosti i průmysl.
Tarifní systém přitom představuje nástroj, jak uživatele sítě motivovat k větší efektivitě využívání elektrizační soustavy a zmíněné investice zefektivnit a snížit.
V současné době však v ČR existují pouze statické (dvoutarifní) či pevné distribuční sazby, které nevyhovují potřebám moderního energetického trhu. Nevyužívají potenciál chytrého měření v průmyslu i domácnostech, nezohledňují výkyvy výroby z OZE ani rostoucí rozdíly mezi špičkovou a minimální spotřebou. Navíc často vysílají zmatečné cenové signály účastníkům trhu, kteří tak nejsou motivováni reagovat na aktuální stav distribuční soustavy.
Se zvyšujícím se podílem OZE na evropském energetickém mixu, nárustem řiditelné spotřeby ve formě elektromobility či tepelných čerpadel se spotřebitelé stále více uchylují k dynamickým obchodním tarifům, aby podřídili svou spotřebu aktuálním cenám na trhu s elektřinou a mohli šetřit. Pokud však neexistují dynamické tarify i na straně regulované složky ceny elektřiny (distribuční tarify) hrozí, že zmíněná flexibilní spotřeba, ovlivňovaná pouze velkoobchodní cenou elektřiny, vytvoří lokální špičky poptávky v hodinách s nízkými cenami energie. Uvedený problém zobrazuje grafika níže, která srovnává rozdíl fixních obchodních tarifů oproti těm dynamickým. Na grafu vpravo je vidět možný dopad tzv. peak shifting, tedy hromadného přesunu spotřeby do času nízkých cen na trhu. To může vytvářet lokální špičky a přetížení sítě.
Zvyšování zatížení sítě z těchto důvodů pak může vést k neefektivnímu posilování distribuční soustavy a v konečném důsledku k nárustu cen elektřiny pro spotřebitele. Proto je aktuálním evropským trendem zkoumání možnosti zavedení dynamických distribučních tarifů, které by dokázaly špičky poptávky zplošťovat.
Česká republika by měla následovat trend dynamických tarifů a zhodnotit přínosy pro český energetický systém.
Díky dynamickým distribučním tarifům se naučíme lépe chápat síť a šetrně ji využívat.
Podle modelu ze studie FTI consulting pro smartEn lze jasně vidět, že s rostoucí mírou elektrifikace (zejm. dopravy) bude stoupat špičkové zatížení sítě, které vyvolává nutnost investic do distribuční sítě. Špičky v síti však lze zahlazovat právě dynamickými distribučními tarify. Studie prokazuje, že v případě 60% elektrifikace dopravy dynamický tarif snižuje zatížení sítě až o 23,7 % a tedy umožňuje i snížit platby domácností za síť o 69,1 EUR, tj. cca o 1700 Kč ročně.
Předběžné závěry pilotního projektu ve Švýcarsku dále ukazují, že mohou rodinné domy díky dynamickým distribučním tarifům ušetřit až 15 % nákladů na provoz tepelného čerpadla.
Navrhujeme nastavit základní parametry dynamického distribučního tarifu v ČR takto: