Tyto investice se nevyhnutelně propisují do cen elektřinypro domácnosti i průmysl.
Tarifní systém přitom představuje nástroj, jak uživatele sítě motivovat k větší efektivitě využívání elektrizační soustavy a zmíněné investice zefektivnit a snížit.
V současné době však v ČR existují pouze statické (dvoutarifní) či pevné distribuční sazby, které nevyhovují potřebám moderního energetického trhu. Nevyužívají potenciál chytrého měření v průmyslu i domácnostech, nezohledňují výkyvy výroby z OZE ani rostoucí rozdíly mezi špičkovou a minimální spotřebou. Navíc často vysílají zmatečné cenové signály účastníkům trhu, kteří tak nejsou motivováni reagovat na aktuální stav distribuční soustavy.
Se zvyšujícím se podílem OZE na evropském energetickém mixu, nárustem řiditelné spotřeby ve formě elektromobility či tepelných čerpadel se spotřebitelé stále více uchylují k dynamickým obchodním tarifům, aby podřídili svou spotřebu aktuálním cenám na trhu s elektřinou a mohli šetřit. Pokud však neexistují dynamické tarify i na straně regulované složky ceny elektřiny (distribuční tarify) hrozí, že zmíněná flexibilní spotřeba, ovlivňovaná pouze velkoobchodní cenou elektřiny, vytvoří lokální špičky poptávky v hodinách s nízkými cenami energie. Uvedený problém zobrazuje grafika níže, která srovnává rozdíl fixních obchodních tarifů oproti těm dynamickým. Na grafu vpravo je vidět možný dopad tzv. peak shifting, tedy hromadného přesunu spotřeby do času nízkých cen na trhu. To může vytvářet lokální špičky a přetížení sítě.
Rozdíl mezi fixními a dynamickými obchodními tarify
Zvyšování zatížení sítě z těchto důvodů pak může vést k neefektivnímu posilování distribuční soustavy a v konečném důsledku k nárustu cen elektřiny pro spotřebitele. Proto je aktuálním evropským trendem zkoumání možnosti zavedení dynamických distribučních tarifů, které by dokázaly špičky poptávky zplošťovat.
Česká republika by měla následovat trend dynamických tarifů a zhodnotit přínosy pro český energetický systém.
Naše doporučení
- Začlenění dynamických distribučních tarifů do pilotních projektů nové tarifní struktury na nízkém napětí v letech 2027/2028
- Využití zahraničních zkušeností při analýze a designu dynamických distribučních tarifů (zejm. švýcarského projektu NeDeLa)
- Dynamický tarif vytvořit zejména v rámci ceny za odebrané množství elektřiny, a to jako jedné ze složek nové sazby na nízkém napětí, nebo jako jednosložkový tarif
- Spustit aplikovaný výzkum DDT ve spolupráci s regionálními PDS a EDC – zejména analyzovat dopad do cen elektřiny pro zákazníky, přijetí ze strany zákazníků, podporu rozvoje OZE a posouzení vlivu na poskytování technické i obchodní flexibility či vztah k obchodním dynamickým tarifům
Přínos našeho opatření
Díky dynamickým distribučním tarifům se naučíme lépe chápat síť a šetrně ji využívat.
Podle modelu ze studie FTI consulting pro smartEn lze jasně vidět, že s rostoucí mírou elektrifikace (zejm. dopravy) bude stoupat špičkové zatížení sítě, které vyvolává nutnost investic do distribuční sítě. Špičky v síti však lze zahlazovat právě dynamickými distribučními tarify. Studie prokazuje, že v případě 60% elektrifikace dopravy dynamický tarif snižuje zatížení sítě až o 23,7 % a tedy umožňuje i snížit platby domácností za síť o 69,1 EUR, tj. cca o 1700 Kč ročně.
Srovnání špičkových zatížení pod různými typy tarifů
Předběžné závěry pilotního projektu ve Švýcarsku dále ukazují, že mohou rodinné domy díky dynamickým distribučním tarifům ušetřit až 15 % nákladů na provoz tepelného čerpadla.
Jak to chceme udělat
Navrhujeme nastavit základní parametry dynamického distribučního tarifu v ČR takto:
- Zavést dynamickou složku v rámci ceny za odebrané množství elektřiny, a to jako jedné z částí nové sazby na nízkém napětí, nebo jako jednosložkový tarif.
- Volba dynamického tarifu bude stanovena jako dobrovolná a nejprve pilotně otestována ve spolupráci s PDS a EDC.
- Stanovení cen bude probíhat blízko reálnému času a s vysokou časovou podrobností. Konkrétně bude sazba stanovena den předem dle očekávaného zatížení sítě ze strany provozovatele distribuční soustavy. Časový interval pro jednotlivá cenová pásma bude mít trvání 15 minut (tedy 96 cenových pásem za den).
- Přenos dat s cenovými pásmy pro nadcházející den by měl být automatizován. Data pro jednotlivé 15minutové časové intervaly budou moci uživatelé sítě, resp. Jejich systémy energetického managementu, automaticky získávat skrze rozhraní Elektroenergetického datového centra (WEB API).
Kdo má opatření na starosti a může ho zavést?
Energetický regulační úřad
