Elektrizační soustava zajišťuje dopravu elektřiny z místa výroby do místa spotřeby. Skládá se z přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav. Přenosovou soustavu vlastní aspravuje státní akciová společnost ČEPS. Vlastnictví a správa regionálních distribučních soustav je rozdělené mezi společnosti ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.
Jedná se o přirozeně monopolní činnost, jejíž fungování není podřízeno běžným tržním zákonitostem. Je však úlohou státu, aby dohlížel na efektivní hospodaření těchto společností i využívání jejich infrastruktury a nastavoval pravidla způsobem, která zajistí jejich transparentní a spravedlivé fungování, bez negativních dopadů na koncové uživatele.
Co je Lex OZE a jaký je rozdíl mezi přenosovou a distribuční soustavou? V malém slovníčku pojmů a zkratek vykládáme to nejdůležitější, co by měl každý ve světě energetiky znát!
Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma. Monopol je zdrojem neefektivnosti z důvodů:
Zdroj: JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 2., aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Grada, 2013
Zdroje energie, které se přirozeně obnovují a nevyčerpávají se – hlavně sluneční, větrná, vodní energie, biomasa a geotermální energie. Na rozdíl od fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn) jsou šetrné k životnímu prostředí a neprodukují při provozu emise CO₂. Podporují energetickou nezávislost a jsou klíčové pro boj se změnou klimatu. V Česku jde především o fotovoltaiku, větrné elektrárny, vodní elektrárny a elektrárny na biomasu.
Propojený systém zařízení, která slouží k výrobě, přenosu, distribuci a spotřebě elektrické energie. Zahrnuje elektrárny, vysokonapěťové vedení, transformátory, distribuční síť a odběrná místa. V ČR ji tvoří přenosová soustava (provozuje ČEPS) a distribuční soustavy (provozují EGD, ČEZ Distribuce, PREdistribuce). Musí být neustále v rovnováze mezi výrobou a spotřebou elektřiny.
Technologie přeměny slunečního záření přímo na elektrickou energii pomocí solárních panelů. Solární články v panelech využívají fotovoltaický jev – když na ně dopadá světlo, vytváří elektrický proud. Může se instalovat na střechy domů, na zem nebo na fasády budov. V Česku je to nejrychleji rostoucí obnovitelný zdroj energie.
Soubor novel energetických zákonů přijatých v letech 2022–2024, které významně zjednodušují a zrychlují instalaci obnovitelných zdrojů v ČR. Zavádí například sdílení elektřiny z OZE, zjednodušuje povolovací procesy a umožňuje vznik a provoz energetických společenství. Cílem je podpořit rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a energetickou soběstačnost.
Možnost vyrábět elektřinu z OZE na jednom místě a spotřebovávat ji na jiném místě bez fyzického vedení. Funguje to tak, že elektřina se dodá do sítě a „virtuálně" se odečte na jiném odběrném místě stejného vlastníka nebo člena energetického společenství. Umožňuje například majitelům bytů v činžovních domech využívat společné solární panely na střeše. Zavádí se postupně od roku 2024.
Sdružení občanů, obcí nebo malých firem, které společně vyrábějí, spotřebovávají a sdílejí energii z obnovitelných zdrojů. Hlavním cílem není zisk, ale poskytování environmentálních, ekonomických a sociálních výhod pro členy a místní komunitu. Může například provozovat společnou solární elektrárnu na střeše obecního úřadu. V ČR je upraveno Lex OZE od roku 2024.
Zařízení pro ukládání elektrické energie, nejčastěji v lithium-iontových bateriích. Umožňuje ukládat přebytečnou elektřinu z OZE (například ze solárních panelů ve dne) a používat ji později (večer nebo v noci). Zvyšuje soběstačnost domácností a firem. Pomáhá také stabilizovat elektrizační soustavu při výkyvech výroby z obnovitelných zdrojů.
Páteřní síť velmi vysokého napětí (400 kV a 220 kV), která přenáší elektřinu na velké vzdálenosti od velkých elektráren k místům spotřeby. V České republice ji provozuje společnost ČEPS. Zajišťuje také mezinárodní propojení s elektrizačními soustavami sousedních
Síť vedení středního a nízkého napětí, která rozvádí elektřinu od přenosové soustavy ke konečným spotřebitelům (domácnostem, firmám). V ČR provozují tři hlavní distributoři: EG.D (E.ON), ČEZ Distribuce a PREdistribuce. Provozovatel distribuční soustavy také odpovídá za údržbu a rozvoj sítě ve svém území.
Elektřina vyrobená výhradně z obnovitelných zdrojů energie bez emisí skleníkových plynů. Spotřebitel může požadovat garantovaný původ elektřiny prostřednictvím certifikátů o původu. Někteří dodavatelé nabízejí speciální „zelené tarify“ s elektřinou výhradně z OZE. Je důležitou součástí dekarbonizace ekonomiky.
Elektronický dokument prokazující, že určité množství elektřiny bylo vyrobeno z konkrétního zdroje (například z OZE). Jeden certifikát odpovídá výrobě 1 MWh elektřiny. Umožňuje spotřebitelům ověřit, že skutečně používají zelenou elektřinu. Vydává a obchoduje je operátor trhu OTE.
Maximální elektrický výkon, který může zdroj energie vyrobit za optimálních podmínek, měřený v kilowattech (kW) nebo megawattech (MW). U solárních panelů závisí na jejich ploše a účinnosti, u větrných elektráren na velikosti turbíny. Skutečná roční výroba je ale vždy nižší, protože podmínky nejsou neustále optimální. Například u fotovoltaiky v ČR je reálná roční výroba asi 900-1100 kWh na 1 kW instalovaného výkonu.
Zařízení, které pomocí bakterií rozkládá organický materiál (biomasu) bez přístupu vzduchu a produkuje bioplyn. Bioplyn obsahuje především metan a lze jej spalovat pro výrobu elektřiny a tepla. Jako vstupní materiál se používají zemědělské odpady, chlévská mrva nebo speciálně pěstované plodiny. Odpad z procesu (digestát) lze využít jako kvalitní hnojivo.
Výroba elektřiny z větru pomocí větrných elektráren postavených v moři, typicky několik kilometrů od pobřeží. Větrné podmínky na moři jsou stabilnější a silnější než na pevnině, což zvyšuje výrobu. V Evropě je off-shore větrná energie rychle rostoucím sektorem, zejména v Severním a Baltském moři. Pro Česko jako vnitrozemský stát není relevantní, ale pro energetickou transformaci EU je klíčová.
Situace, kdy je výroba elektřiny z obnovitelného zdroje cenově konkurenceschopná výrobě z konvenčních zdrojů bez potřeby státní podpory. V ČR už fotovoltaika dosáhla grid parity pro mnoho aplikací – domácí solární panely se vyplatí bez dotací. Je to důležitý milník pro masové rozšíření OZE. Grid parity se liší podle místních podmínek (cena elektřiny, sluneční svit, větrné podmínky).
Poměr užitečně využité energie k celkové spotřebované energii, vyjadřovaný v procentech. Například moderní tepelné čerpadlo má účinnost 300-400 % (na 1 Wh elektřiny vyrobí 3–4 kWh tepla). Zlepšování energetické účinnosti je nejlevnější způsob, jak snížit spotřebu energie a emise. Zahrnuje zateplování budov, modernizaci spotřebičů nebo optimalizaci průmyslových procesů.
Aktivní zákazník je nový typ spotřebitele v energetice, který není jen pasivním odběratelem elektřiny, ale aktivně se zapojuje do energetického systému. Typicky jde o domácnost nebo firmu, která si pořídila vlastní fotovoltaickou elektrárnu a vyrobenou elektřinu využívá pro svou spotřebu, případně ji ukládá do baterie nebo sdílí s ostatními účastníky. Na rozdíl od klasického odběratele si aktivní zákazník může sám vyrábět část nebo většinu elektřiny, kterou potřebuje, a tím snižovat své účty za energie. Aktivní zákazník může být jednotlivec, domácnost, malá firma nebo i celá energetická komunita.
Jde o moderní formu státní podpory pro nové obnovitelné zdroje energie, která v České republice nahradila předchozí systém výkupních cen a zelených bonusů. Funguje na principu aukčního systému – provozovatelé OZE soutěží o to, kdo dokáže vyrábět elektřinu za nejnižší cenu, a stát pak doplatí rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a cenou, za kterou se provozovatel zavázal elektřinu dodávat. Tímto způsobem se zajistí návratnost investice do OZE při současné minimalizaci nákladů pro státní rozpočet. Provozní podpora se typicky poskytuje po dobu 15–20 let od uvedení zdroje do provozu.
Distribuční tarif je poplatek, který platíte za to, že vám distribuční společnost dodává elektřinu z elektrické sítě až do vašeho domu nebo firmy. Je to jedna ze tří hlavních složek vaší faktury za elektřinu – vedle ceny za samotnou elektřinu a různých poplatků (například na obnovitelné zdroje). Distribuční tarif pokrývá náklady na údržbu, opravy a rozvoj distribučních sítí. Výše distribučního tarifu závisí na tom, kolik elektřiny odebíráte, jaký výkon potřebujete, a také na napěťové hladině připojení (domácnost má jiný tarif než továrna). Distribuční tarify schvaluje Energetický regulační úřad a platí pro všechny zákazníky v dané distribuční oblasti stejně, nemůžete si je vyjednat jako cenu samotné elektřiny.
