Sdílené připojení k síti (tzv. cable pooling) představuje nástroj, který umožňuje sdílení jednoho přípojného bodu více obnovitelnými zdroji, výkon si přitom rezervují společně, čímž v síti zabírají méně kapacity.

Jaký je závěr modelového příkladu pro české prostředí?

Cable pooling je příležitost, jak s minimálními dodatečnými náklady lépe využít distribuční soustavu pro rozvoj OZE, zejména VTE. Společným připojením FVE a VTE více jak 3x zvýšíme objem vyrobené elektřiny a využití kapacity sítě navýšíme až o 35 %. To vše s minimálním omezováním společné výroby během roku.

Jak funguje připojení nového zdroje ke zdroji již provozovanému?

Jde o situaci, kdy například doplníte již provozovanou fotovoltaiku o novou větrnou elektrárnu či naopak. V praxi toto umožňuje ustanovení 5 odst. 4 vyhlášky o připojení, které stanoví, že výrobnu je možné připojit také prostřednictvím jiné již připojené výrobny. V tomto případě je však nutná změna stávající smlouvy o připojení.

Jak funguje zcela nová instalace společně připojených výroben elektřiny?

Zde se jedná o sdružený projekt více nových zdrojů (typicky VTE a FVE). Je proto nutné podat společnou žádost o připojení pro takto sdružený projekt. Je však nutné, aby žádost o připojení podal pouze jeden subjekt.

Jak funguje cable pooling v Nizozemsku?

Zákon pak tyto zdroje považuje za jedno výrobní zařízení a nemovitou věc. Jednotlivé zdroje přitom může vlastnit stejný subjekt i více různých developerů OZE. Díky zavedení cable poolingu prakticky okamžitě došlo k uvolnění 4 až 6 GW výkonu v síti.

Jak funguje cable pooling v Polsku?

Polsko cable pooling pro dva nebo více obnovitelných zdrojů zavedlo již v říjnu 2023 novelou energetického zákona. Sdílené připojení je v Polsku omezeno pouze na sítě o napětí nad 1 kV a vyšším. Při zavedení cable poolingu experti odhadovali uvolnění výkonu pro OZE v rozmezí 6–10 GW.

Transparentnost při připojování nových zdrojů

Proč je tohle téma důležité?

Transparentnost kapacity sítě je klíčová pro plánování nových projektů OZE, protože při rozhodování o investici je potřeba znát možnosti připojení v dané oblasti. V tom pomáhají interaktivní mapy v dostatečném detailu (granularitě) až na úroveň jednotlivých nemovitostí, které je nutné pravidelně aktualizovat.

Mapa připojitelnosti (VN)

Odhad času a nákladů na budoucí připojení usnadní a urychlí výstavbu obnovitelných zdrojů.

Naše doporučení

Pokračovat v nastavené lince zdokonalování map dostupné kapacity v síti provozovaných distributory elektřiny
Zobrazovat informace s větší podrobností i na vyšších napěťových hladinách
Doplnit anonymizované informace k aktuální frontě na připojení v dané oblasti, odhad času pro připojení konkrétního projektu či vyčíslení ceny za připojení zamýšleného zdroje

Přínos našeho opatření

Lidé zjistí, kam a s jakými náklady mohou investovat do nových OZE.

Jak to chceme udělat

ČR má v transparentnosti kapacity sítě za poslední dobu dobře nakročeno a v nastoleném trendu by měla pokračovat a zveřejňovat informace o dostupné kapacitě pro nová připojení s vysokou prostorovou podrobností a včetně kapacity, kterou již pokrývají žádosti o připojení.

Pro české PDS je to příležitost, jak své mapy zdokonalit hlavně na vyšších napěťových hladinách, aby obsahovaly detailnější informace o zbylé kapacitě, např. na úrovni jednotlivých elektrických stanic.

Doporučujeme zavést:

anonymizované informace o podaných žádostech v dané oblasti a aktuální frontě na připojení
odhad času pro připojení konkrétního projektu
vyčíslení ceny za připojení zamýšleného zdroje
doplnit do interaktivních map také informace o možnosti flexibilního připojení (v českém kontextu o připojení s negarantovaným rezervovaným výkonem) v přetížených oblastech
pravidelně zveřejňovat aktuální údaje o celkovém připojitelném výkonu a příkonu pro celé distribuční území

Další zlepšení transparentnosti PDS ohledně kapacit může dostat zákonnou podobu, daleko lepší by ale bylo, kdyby ke změnám PDS přistoupili sami v rámci zlepšování služeb pro své zákazníky. Na přístupu EG.D vidíme, že je to možné i přínosné.

Po vzoru zahraničních distributorů také doporučujeme před implementací těchto změn získat zpětnou vazbu od uživatelů kapacitních map (developerů OZE) a přizpůsobit tak finální řešení „zákazníkovi”.

Kdo má opatření na starosti a může ho zavést?

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad